Tvé náručí posvátný byl háj
Svět můj a tvůj, nedozírný kraj
V něm smíchu šál tak vlídně hřál

Kde končí pláň, objeví se sráz
Jak labyrint uzavírá nás
Teď spousta zdí až k souhvězdím

Když klíče dávno zlámané
Zkouší zámek zmýlit
Chceš dát jim šanci, ale já ne!
Tápání je příliš znát

Tvé náručí stísněný je kout
Jen s námahou se tu můžu hnout
I dýchat smím jen s úsilím

Když klíče dávno zlámané
Zkouší zámek zmýlit
Chceš dát jim šanci, ale já ne!
Tápání je příliš znát

Když klíče dávno zlámané
Zkouší zámek zmýlit
Chceš dát jim šanci, ale já ne!
Tápání je příliš, příliš znát