Vánek z údolí
Zvadlou trávu loukám načechrává
Obzor zrůžoví
A hned prvním stínem přivolává
To, co já si celý den nepřiznávám
A když snad, tak nad tím jen rukou mávám
O čem se mi každou noc jenom zdává
Jen zdává, jen zdává...

Pokaždé, když další den dohořívá
Utíkám s tím, co stále v sobě skrývám
Tam, kam nikdo za mnou už nechodívá
Tam bývám

Tam pod naší strání
Sama se svým přáním
Které splní, které splní
Jen dotek tvých dlaní

A tak mé dny jdou

Pokaždé je stejná hvězda zháší
Je to náhodou, že
Mi zprávu žádnou nepřináší?
Nevěřím, že jen já si zavzpomínám
Ani, že tvá láska už dohasíná
Že tou, která teď vůbec neusíná
Je jiná, je jiná...

Pokaždé, když další den dohořívá
Počítám jen, kolik jich ještě zbývá
Tam, kam nikdo za mnou už nechodívá
Tam bývám

Tam pod naší strání
Sama se svým přáním
Které splní, které splní
Jen dotek tvých dlaní