Láska zvedá dlaně pláčem raněné
Znovu rodí věty dovyprávěné
Láska vodí rájem duše zasněné
Někdy hledá, ale soucit právě ne

K čemu soucit? Nanejvýš tak utěší
Náruč prázdnou jako pouhé přístřeší
Věty váznou, jsou čím dál tím prázdnější
Nic než soucit, nemůže být smutnější

Možná, že právě v této chvíli
Ústa bez očí látají prapor sněhobílý, až se roztočí
Soucitem kajícným a chladným lásku zaskočí
Však mezi nás dva nikdy nevkročí

Smutný soucit, chladné tváře kamenné
Naráz dělí prsty dříve spletené
Nezacelí lávky na prach spálené
Smutný soucit, soucit lásky znavené

Možná, že právě v této chvíli
Ústa bez očí látají prapor sněhobílý, až se roztočí
Soucitem kajícným a chladným lásku zaskočí
Však mezi nás dva nikdy nevkročí

Láska zvedá dlaně pláčem raněné
Znovu rodí věty dovyprávěné
Láska vodí rájem duše zasněné
Někdy hledá, ale soucit právě ne

Možná, že právě v této chvíli
Ústa bez očí látají prapor sněhobílý, až se roztočí

Možná, že právě v této chvíli
Ústa bez očí látají prapor sněhobílý, až se roztočí

Možná, že právě v této chvíli
Ústa bez očí látají prapor sněhobílý, až se roztočí...