Už brzy ráno letní slunce z výšky měkce pálí
A jako zlatých zámků něžné stříšky hoří skály
Je tu čisté nebe snů, je tu říčka zázraků
Tady věřím, že nás lidé nevidí

Utíkám bosá trávou, stébly houpám, štěstím tichá
A i když louka stále vzhůru stoupá, lehce dýchám
Je tu pohádkový kout, kde je zázrak procitnout
Kde se dívky za své lásky nestydí

Skála, už blízko je skála
Ta nádherná skála, ta, o které sníš
Už sálá, teď slunce už sálá
Tím prudčeji sálá, čím půjdeme výš

I nový den já v sobě neuhlídám, děvče malý
Hraju si s ozvěnou, když odpovídám, ahoj, skály!
Náhle vidím, závrať mám, strmé krásy skalních ran
A v té kráse naší lásku poznávám

A v tom cítím najednou prvně celou lásku tvou
Ani já se za svou lásku nestydím

Skála, tvá nádherná skála
Je chrám naší lásky, jen ona to ví
Ty chvíle by za báseň stály
Však víme, že skály k nám nepromluví