Prosím, ty věci berme, jak jsou
Příběh o nás dvou
Dospět ke konci má...
V čem tkví ten svízel? Vím já?
Cosi dělí cestu mou a tvou

Prosím, je jedno, kdo o co hrál...
Ztrácet glanc dál
Moh by jen hazardér
Říci, tak odpusť, je fér
Prosím, pro mé slzy, pro tvůj žal

Vždyť láska, ta lhát neumí
Když déšť ji utlumí
Najednou je ta tam, odletí
Unavená rozvleklou chorobou
Odlétá od obou
Nechce žít v zajetí
Z nás odlétá i z našich objetí...

Prosím, už nechme zbytečných gest!
Vždyť dá se to snést
Z vlastní prohry mě viň!
Scházím ti čím dál tím míň...
Prosím, se stolu hleďme spory smést

Vždyť láska, ta lhát neumí
Když déšť ji utlumí
Najednou je ta tam, odletí
Přesto však žít někde v nás bude dál
Staletý ideál milostných objetí
Ten nezmizí už z našich pamětí

Prosím, žij ve mně
Živ buď i mnou!
Ať svůj smysl měl
Příběh nás dvou