Máma sklání zrak níž a níž
Tichne hovor bříz i náš
Pak zjihle, ale v pláči spíš
Řekne mi - tak ty už prý se vdáš
Ne, neměj strach, neboj, mami
I když ho ráda mám
Stejně zbudem tu samy

On je někdo, já jen dým
Má jich spoustu, ano, vím
Proč já hloupá zrovna s ním chci být?

On je blankyt, já jen bloud
Školní příklad, s nímž nelze hnout
Tak mě splet, že ztrácím soud, jak žít

On je přepych, já běžný děj
Znám svou všednost, znám i jej
Přesto prosím, pojď a měj mě rád

Mě rád

Má to smysl? Asi ne
Už, mami, dost, a spi!
On by nikdy neřek - vem si mě
Snad je to tak líp, kdoví?
Lítost necítím, už jsem zticha
On by zřejmě nebyl tím
Kdo mým dechem dýchá

On je někdo, já jen dým
Má jich spoustu, ano, vím
Proč já hloupá zrovna s ním chci žít?

On je blankyt, já jen bloud
Školní příklad, s nímž nelze hnout
Tak mě splet, že ztrácím soud, jak žít

On je přepych, já běžný děj
Znám svou všednost, znám i jej
Přesto prosím, pojď a měj mě rád

Mě rád