Ty ani nevíš, jak jsem si tě přála
Ty ani nevíš, kdy a kolikrát
Ty nemáš ponětí, jak já o tebe stála
Jak jsem si připadala zbytečná a malá
Když jsi mě při tanečních nechal jednou stát

Ty ani nevíš, kolik psaní jsem ti psala
A pak je chodívala trhat na Petřín
Kolikrát ve snách jsem se s tebou líbávala
Dvě jména na Kampě jsem po zdech tajně psala
A v parku k svému stínu kreslila tvůj stín

Tys neměl ani zdání, jak svět se krásně točil
Když ses mě dotknul dlaní anebo oči stočil
Že bych ti za svou lásku úplně všechno dala
Utekla od maminky, třeba i gympl vzdala
Třeba i prala plínky, třeba se zítra vdala

Ty ani nevíš, jak jsem si tě přála

Lásko, bože, lásko, lásko kolem nás
Kolik různých příběhů, krásných, smutných znáš...
Lásko, bože, lásko, lásko, co nás máš
Jsi jak říčka bez břehů a často bolíváš

Ty ani nevíš, jak jsem si tě přála
Být jenom s tebou, s tebou tisíckrát
Říci ti do očí, co říci jsem se bála
Jak jsem tě z povzdálí a tajně milovala
A stále miluju, že nemůžu už lhát

A teď tu sedíš, bylo to moc krásné
Kdybychom dokázali léta zpátky dát
Útržky dopisů mým dívčím jménem psané
Májovou láskou plaché, něžně zadýchané
Dostával bys jen ty, můj stálý adresát

Ty nemáš jistě zdání, co všechno láska zmůže
Jediné pousmání či váza a v ní růže
Ty nemáš ani zdání, když holka, co je k světu
Spálí pět roků mládí tak jako cigaretu

Pro svoji věčnou lásku jich nejmíň deset dala
Trhala sedmikrásku, po nocích studovala
Jenom se ostýchala říci anebo psát
Máš-li mě rád, máš-li mě rád...

Ty ani nevíš, jak jsem si to přála

Lásko, bože, lásko, ty lásko kolem nás
Kolik krásných příběhů za ta léta znáš
Lásko, bože, lásko, lásko kolem nás
I když tě často opláčem, jsi věčný oheň v nás