Hana Zagorová:
Co ti brání v pousmání
Proč se neumíš smát?
Jsi led a mrak, když vcházíš, tak
I topení přestává hřát

Co ti brání v pousmání?
Jsi přísný mlčící bůh
S tou písemkou holky nepohnou
Však pro tebe jsou míň než vzduch

Petr Kotvald, Stanislav Hložek:
Ví, na gymplu každý ví
Že jsi matematik perfektní
Ale k našim holkám nechováš se fér
Pětatřicet, s pěknou vizáží
Přesto naše holky podrážíš
Letos maturujem, tak to takhle ber

Hana Zagorová:
Co ti brání v pousmání
Řekni, co na ně máš?
Proč nejhezčí ty nejtěžší
Dáš příklady, které znáš?

Téměř vždycky ironický
I když holky se dřou
A výsledek? To je kluků vztek
A holky si to opláčou

Všichni:
Dál, takhle to nejde dál
Řekli kluci v prvním čtvrtletí
Jinak naše holky vyletí, to ne!
Tak si s matikářem normálně
Dali kávu v malé kavárně
A vznikla z toho schůzka století

Sám nám začal povídat
Jednu maturantku měl moc rád
Jeho dopisy pak dala holkám číst
A tak přestal věřit v dívčí svět
Začal maturantky prohánět
Ale teď se zase může začít smát